Kecy okolo mého života

Noční vzpomínání

21. srpna 2015 v 2:25 | Kelíns
Tma. Jen otevřeným oknem mi jde do pokoje trochu světla. Neklidně se převaluju na posteli. Oči mě pálí od slz. Nejhorší kombinace je když nemůžete usnout a zároveň na vás padne tíha vzpomínek. Ráno se probudím s nateklýma očima a všechno bude dobrý. Jenže jestli neusnu, budu tohle trvat až do rána.

Všechno to začalo, když jsem zhasla lampu. Ležela jsem na zádech. Na stropě mi jako na promítacím plátně hrály vzpomínky, myšlenky a pocity.
Nevím, jak tam ta vzpomínka navázala. Vytanula mi na mysli, aniž bych ji stihla zarazit. Nevěděla jsem, že ji mám. Hned jak jsem ji viděla, došlo mi, že je to moje nejkrásnější vzpomínka. Nejkrásnější vzpomínka, na kterou jsem zapomněla.

10 věcí, které jsem čekala od střední školy a nic

24. července 2015 v 10:30 | Kelíns
Včera jsem našla jeden sešit, do kterého jsem psala různé nápady, postřehy, ale hlavně kraviny. Během roku se mi nějak ztratil, narazila jsem na něj teď o prázdninách. Našla jsem tam 10 věcí, které mě na střední škole nesmírně zklamaly. Berte to s rezervou, psalo to moje jedenáct měsíců staré rádoby vtipné já (jako by se něco změnilo).

Proč mám na všechno smůlu jen já?

22. dubna 2015 v 14:19 | Kelíns
Možná je to mnou, ale nemáte taky pocit, že se vám dějí jen samé trapasy a smolný věci. Vím, že to asi jen moc prožívám, ale fakt mám pocit, že mě vesmír nějak nemá rád nebo tak něco. Tady je trochu z mých nedávných smolných okamžiků. A když říkám nedávných, myslím tím za poslední dva dny, bohužel.

O stupiditě středoškolských filmů

22. března 2015 v 18:54 | Kelíns
Přijde mi, že snad všechny filmy o střední škole jsou postaveny na velmi jednoduché a opakované dějové linii. Nesmí tam chybět obdivované školní královny, které jsou krásné, všichni je obdivují, ale jsou to děsný potvory, mají školu pod palcem a šikanují. Pak jsou tam sportovci, což bývají teda hlavně kluci, svalovci, všechny holky by jim hned skočili kolem krku a ostatní kluci touží potom být jako oni. Dále je tam skupina outsiderů, který bych rozdělila na dvě podskupiny. Buď ty, kteří jsou oběťmi středoškolské elity, tedy královen či sportovců. Takzvaní lůzři. A druhou jsou neviditelní lidé, kteří touží po někom z vyšších vrstev, tím mám opět namysli královny a sportovce. Většinou jsou označováni jako outsideři. Jmenuji pár filmů, které si zrovna vybavuji: Protivný sprostý holky, Taková normální holka, Deník princezny, Deset důvodů proč tě nenávidím, Program na ochranu princezen, Moderní Popelka, A zase jedna popelka... Ale upřímně myslím, že už každý novodobý středoškolský film je postaven na tomhle principu.

3 typy kluků, s kterými jsem se v tanečních setkala

1. března 2015 v 15:15 | Kelíns
Hurá, už měsíc oslavuji, že mám taneční konečně z krku. Ne, že bych se nebavila. Líbilo se mi to, ale je to skvělý pocit mít zase volný páteční večery. Chodila jsem tam s hodně lidmi ze třídy, takže jsem se tam cítila v pohodě. Většinou jsem tancovala s kluky ze třídy nebo s bráchovýma kámošema. Nevadilo mi tancovat s lidmi, které znám. Párkrát pro mě ale přišli kluci, který neznám, ale většinou mi to nevadilo. Byla to sranda. Až na výjimky, jako je třeba Kofoláč. Ale nebudu předbíhat a popíšu vám typy kluků, který fakt nechcete znát, natož s nimi tancovat.

Moje samomluva, aneb jak jsem se totálně ztrapnila

17. prosince 2014 v 10:05 | Kelíns
Normálně se sebou sama nemluvím, jenom v duchu. Ale někdy se mi prostě stalo, že mi to uklouzlo ven. A tak jsem se před pár lidmi trochu ztrapnila a zasedl si na mě učitel.

Špatné zkušenosti s výměnným pobytem

12. prosince 2014 v 16:00 | Kelíns
Letos se naskytla možnost výměnného pobytu do Německa. V říjnu sem měli na týden přijet studenti ze zahraničí a my jim to pak měli oplatit v březnu. Navštívit Německo byl vždy můj sen. Navíc to bylo za cenu 2500 Kč, protože to bylo sponzorováno školou. No tak lidi, 2500 Kč za týden v Německu! Kdo by to nebral?
Takže jsem se s chutí přihlásila, hlavně kvůli tomu, že jsem se chtěla jet podívat do Německa. Ale mít kamarádku ke které bych mohla jezdit na prázdniny, to zní taky fajn. Prostě jsem si to vysnila v růžových barvách. Realita byla bohužel úplně jiná.

Už nikdy nebudu pít

22. listopadu 2014 v 14:38 | Kelíns
Nerada se opíjím, a ještě neraději mám lidi, kteří se opíjí úmyslně. Chápu, že se třeba snaží před něčím utéct, ale tenhle způsob je podle mě zbabělost. A nejhorší je, když někdo pije, protože se pak cítí cool. Já si prostě o takových lidech vždycky myslela, že jsou pitomci.

Ale není to ode mne fér. I já se nejednou setkala s alkoholem a ano, nemám tak pevnou vůli, abych se neopila. Takže bych neměla soudit druhé. A protože tenhle blog naštěstí píšu anonymně, myslím, že nebude vadit, když se o ty nešťastné a trapné zážitky podělím.
Nebudou to žádné pecky. Nedávno mi kamarádka vyprávěla o holce co se zlila na konci roku ve škole a pak se válela nahá v blátě a ostatní ji museli oblékat. Mohu s čistým svědomím prohlásit, že takovou zkušenost nemám.
Ale nechci odbočovat od tématu, tenhle článek má být totiž o mně, že? A píšu o tom, protože je fakt těžký když vám někdo něco strčí do ruky říct ne. A často nestačí říct ne jednou. Člověk musí být opravdu silný aby se tomu dokázal vyhnout. Je pravda, že já se nechám do všeho snadno přesvědčit a nikdy jsem se nenaučila říkat to slůvko ne.

Facebook o vás nevypovídá všechno

5. října 2014 v 12:07 | Kelíns
Za poslední dobu jsem četla pár článků, o tom jak o vás ví facebook úplně všechno. Musím nesouhlasit.
Můj názor je, že facebook je jako člověk - ví o vás to, co mu dovolíte vědět. A často informace, které si o jiných uživatelích můžete přečíst jsou zkreslené nebo úplně mylné.

Přežila jsem taneční!

13. září 2014 v 9:39 | Kelíns
Pořádný potlesk a fanfáry k tomu, prosila bych. Jelikož mohu s klidem prohlásit, že jsem první dvou hodinovou lekci zvládla. A ano, i když se to možná zdá pro mnohé nemožné, jsem stále naživu. Hurá!
 
 

Reklama

Děkuju za každou návštěvu ... ... a každý krásný komentář.